Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vědci objevili nové důkazy obyvatelnosti Saturnova měsíce Enceladus

Vědci objevili nové důkazy obyvatelnosti Saturnova měsíce Enceladus

Christopher Glein přispívá novým objevem, že fosfor ve formě fosforečnanů je přítomen v oceánu na měsíci Enceladus
Autor: Southwest Research Institute

Výzkum mimozemského života se stal mnohem zajímavějším, když tým vědců včetně Christophera Gleina ze Southwest Research Institute (SwRI) objevil nové důkazy pro klíčové stavební bloky života v podpovrchovém oceánu Saturnova měsíce Enceladus. Nové modelování naznačuje, že oceán na Enceladu by měl být relativně bohatý na rozpuštěný fosfor, který je základní ingrediencí důležitou pro život.

Enceladus je jedním z hlavních cílů lidského pátrání po životě ve Sluneční soustavě,“ říká Christopher Glein, přední odborník na mimozemskou oceánografii. Je spoluautorem článku v Proceedings of the National Academy of Sciences popisujícího tento výzkum. Sonda Cassini objevila na Enceladu podpovrchový oceán kapalné vody a analyzovala vzorky  ledových zrníček a vodní páry, které jsou do kosmického prostoru vyvrhovány z prasklin v ledové kůře satelitu.

Z výzkumu jsme se dozvěděli, že výtrysky obsahují téměř všechny základní prostředky pro život, jak jej známe,“ říká Christopher Glein. „Zatímco základní biologický element – fosfor – ještě nebyl identifikován přímo, náš tým objevil důkazy jeho dostupnosti v oceánu pod ledovou kůrou měsíce.“

Jeden z nejzásadnějších objevů ve výzkumu planet za uplynulých 25 roků je fakt, že tělesa s oceány pod povrchovou vrstvou ledu jsou v našem planetárním systému běžná. Mezi takové světy patří ledové satelity obřích planet, jako je Europa, Titan a Enceladus, stejně tak i nejvzdálenější trpasličí planetu Pluto. Tělesa podobná Zemi s oceány na povrchu musí mít „trvalé bydliště“ uvnitř úzkého rozpětí vzdáleností od své mateřské hvězdy, aby si udržely teplotu, která podporuje výskyt kapalné vody na jejich povrchu. Vnitřní kapalný vodní oceán se přece jen může vyskytovat v mnohem větším rozsahu vzdáleností, čímž se značně rozšiřuje počet obyvatelných světů existujících napříč celou Galaxií.

Pátrání po mimozemské obyvatelnosti ve Sluneční soustavě přesměrovalo naši pozornost, protože nyní hledáme stavební bloky života včetně organických molekul, čpavku, na síru bohatých sloučenin, stejně tak i chemickou energii potřebnou pro podporu života,“ říká Christopher Glein. „Fosfor představuje zajímavý případ, neboť předcházející práce naznačovaly, že by mohl být v oceánu na Enceladu vzácný, což by zhoršilo vyhlídky pro život.“

Fosfor ve formě fosforečnanů je nezbytný pro veškerý život na Zemi. Je zásadní pro tvorbu DNA a RNA, pro molekuly přenášející energii, pro buněčné membrány, kosti a zuby u lidí a zvířat, a dokonce pro mořský mikrobiom planktonu.

Členové týmu uskutečnili termodynamické a kinetické modelování, které simuluje geochemii fosforu. Použili při tom pozorování ze sondy Cassini týkající se mořského dna na Enceladu. Během svého výzkumu vyvinuli doposud nejdetailnější geochemický model, jak se minerály z mořského dna rozpouštějí do oceánu, a předpověděli, že minerály fosforečnanů zde budou mimořádně rozpustné.

Geochemie podloží je elegantně jednoduchá a vede k nevyhnutelné přítomnosti rozpuštěného fosforu v koncentracích dosahující úrovně jako v současné pozemské mořské vodě nebo dokonce výšších,“ říká Christopher Glein. „Pro astrobiologii to znamená, že můžeme být mnohem více než doposud přesvědčeni, že oceán na Enceladu je obyvatelný.“

Podle Christophera Gleina je další krok jasný: „Potřebujeme se vrátit zpět na Enceladus a zjistit, jestli obyvatelný oceán je opravdu obydlený.“

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Oceán na Enceladu, Saturnův měsíc Enceladus


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »